Stáhnout celý infoMateriál č.1: INFORMOVANOST O RANÉ PÉČI.

Hlavní zjištění

  1. Sociální službu ranou péči využije pouze třetina z rodin, kterým by tato služba mohla poskytnout podporu v péči o dítě se zdravotním postižením či znevýhodněním. Jednou z hlavních příčin je nedostatečná informovanost.
  2. Využití sociální služby raná péče do značné míry závisí na informacích a doporučení, které dostanou rodiče ve zdravotnickém zařízení. Pro účinnost rané péče je třeba, aby se o ní rodiče dozvěděli a využili jí ihned po diagnostikování zdravotního postižení nebo vývojového opoždění dítěte. Řadu zdravotníků, zejména pediatrů, však o existenci rané péče a o tom, jakou podporu může poskytnout rodinám s dětmi s postižením nikdo neinformoval. Proto rodiny dětí se zdravotním postižením či vývojovým opožděním na ranou péči ne vždy odkazují, jak to umožňuje Zákon o zdravotních službách.
  3. Informovanost o rané péči je relativně nejlepší mezi rodinami, které mají dítě se zrakovým postižením. Organizace poskytující podporu rodinám s dětmi se zrakovým postižením mají v ČR nejdelší tradici, dlouhodobě spolupracují se zdravotními službami na tom, aby rodiče o rané péči informovaly, oftalmologové jsou o rané péči často informovaní.
  4. O rané péčí bývají zpravidla ze strany zdravotníků (neurologů) informovány rodiny s dětmi s nervosvalovým onemocněním.
  5. Informovanost o rané péči již není tak dobrá u rodin s dětmi se sluchovým postižením. Zde hraje roli i to, že sluchové postižení je (např. oproti postižení zraku) hůře diagnostikovatelné a k odhalení sluchového postižení u dítěte dochází později. Screening sluchového postižení není povinný, a zdravotní služby v případě sluchových vad o rané péči ne vždy informují.
  6. I díky nově zavedenému screeningu autismu realizovaného pediatry se očekává zlepšení pro rodiny s dětmi s poruchami autistického spektra. Screening napomáhá tomu, aby rodiny začaly dříve spolupracovat s ranou péčí. Zatím především tam, kde již došlo k navázaní spolupráce s pediatry díky iniciativě rané péče,
  7. Relativně nejhorší je situace v případě skupiny rodin s dětmi s opožděným psychomotorickým vývojem či mentálním a tělesným postižením, a to jak z hlediska včasného záchytu postižení, tak informování rodičů o rané péči. Stejně jako u poruch autistického spektra, hrají v případě této skupiny dětí významnou roli pediatři. Na budování spolupráce se všemi pediatry chybí poskytovatelům rané péče kapacity (vzhledem k vysokému počtu pediatrů v oblasti své působnosti) a na systémovou spolupráci zase nemají dostatečný vliv.

Doporučení pro Ministerstvo zdravotnictví

  1. Legislativně ukotvit povinnosti realizovat screening sluchových vad.
  2. Pracovat na posílení role pediatrů v informovování o rané péči. Prvním krokem by měla být analýza bariér informování rodičů o rané péči.
  3. Informovat (např. formou věstníku MZ) relevantní zdravotní služby (pediatry, neurology, perinatologická centra ad.) o tom, co je to profesionální raná péče, kdy a jak by o ní zdravotní služby měly informovat rodiny, a jaké služby rané péče poskytují podporu, jakým rodinám.
  4. Zahrnout informace o rané péči do vzdělávacích programů relevantních lékařských a nelékařských oborů.
  5. Zvýšit ohodnocení výkonu poradenství pro pediatry.
  6. Ve spolupráci s odbornými společnostmi (např. Českou neonatologickou společností, Českou pediatrickou společností ad.) iniciovat vydání doporučených postupů (ve vztahu k informování rodin o sociálních službách).

Doporučení pro Ministerstvo práce a sociálních věcí     

  1. Finančně podporovat aktivity služeb rané péče, které se zaměřují na zvýšení informovanosti o rané péči. Prostředky alokovat s ohledem na dostupná data o počtech dětí s postižením a vývojovým opožděním (počty dětí pobírajících příspěvek na péči, školské statistiky o prevalenci postižení a další).
  2. Realizovat informační kampaň o rané péči pro rodiče dětí s postižením a vývojovým opožděním. Viz zkušenosti s kampaní Právo na dětství, kterou MPSV realizovalo.[1]
  3. Ve spolupráci s Generálním ředitelství úřadu práce zahájit aktivity směřující ke zlepšení informování rodičů o rané péči ze strany úřadů práce, které jim přidělují příspěvek na péči.

Doporučení pro kraje

  1. Finančně podporovat i aktivity služeb rané péče, které se zaměřují na zvýšení informovanosti o rané péči. Prostředky poskytovatelům rané péče alokovat s ohledem na dostupná data o počtech dětí s postižením a vývojovým opožděním (počty dětí pobírajících příspěvek na péči, školské statistiky o prevalenci postižení a další).
  2. Pružně navyšovat finanční prostředky na kapacity služeb rané péče v případě zvýšení poptávky po této službě (k čemuž může dojít díky lepší informovanosti o rané péči).

Doporučení pro poskytovatele rané péče

  1. Vést evidenci toho, kde se žadatelé o službu o rané péči dozvěděli. Ideálně vyjednat společné kategorie pro sledování mezi všemi poskytovateli.
  2. Zaměřit se v rámci osvětových aktivit na pediatry. To platí zejména pro služby poskytující podporu rodinám s dětmi s poruchami autistického spektra, mentálním postižením, tělesným postižením a vývojovým opožděním. V informačních a osvětových aktivitách se zaměřit na podporu toho, jak a kdy bude zdravotnická služba informovat rodiče o rané péči.
infoMateriál č. 1: INFORMOVANOST O RANÉ PÉČI

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *